Studenti se hodně učí tím, že něco konkrétního podle návodu dělají, řeší, aplikují poznatky na situaci v organizacích, které analyzují a navrhují kroky ke změně či vedou vyjednávání a rozhovory. Svůj postup a získané poznatky pak musí popsat a případně zhodnotit. Výuka je tvořena třemi velkými tematickými okruhy. První z nich je spojen se zaměřením studia a obsahuje tedy to, co by měl vědět a umět manažer nebo supervizor v oblasti sociální práce. Patří sem umění plánovat, řídit lidi, procesy a finance, organizovat služby v komunitě v souladu s potřebami a zvláštnostmi uživatelských skupin a etických aspektů profese, podporovat a řídit změnu, rozvíjet kvalitní praxi. Supervizor se seznamuje s metodami supervize, učí se vést supervizní skupinu, vést individuální supervizi, orientuje se v potřebách supervize studentů a nových pracovníků, orientuje se v organizaci a v práci s týmem. Získává stejně jako manažer poznatky o právních, etických a organizačních aspektech služeb a jejich souvislostech.

Další bloky jsou tvořeny tématy evropskými a metodologickými, bez nichž se vzdělaný vysokoškolák nemůže obejít. Student musí také zvládnout psaní akademického textu a provést vlastní výzkum.